Máte kolem sebe lidi. A přesto táhnete všechno sám.

Ráno přijdete s plánem, co dnes konečně uděláte. Do oběda ho přepíšou otázky, schválení a „jen se na to rychle podívej“. Večer odcházíte unavený a s pocitem, že to podstatné zase počkalo. Ráno to samé čeká znovu.

Navenek to vypadá dobře. Lidé pracují, zakázky běží. Ale když na pár dní vypadnete, hodně věcí se zastaví. A když tam jste, jako by všechno čekalo na Vás.

Obvykle se to vysvětluje tím, že lidé nejsou dost samostatní nebo že je třeba lépe delegovat. Zkusíte to, a stejně se to vrátí.

Je to signál, že něco v tom, jak u Vás plyne práce, není v pořádku. Ne s Vámi a většinou ani ne s Vašimi lidmi. Jen to zevnitř není vidět, protože jste toho součástí.

Dokud nevíte, kde přesně to je, každá změna je jen pokus.